Nejstarší archeologická mapa Čech

Matyáš Kalina z Jäthensteinu

 10. 1. 1772 České Budějovice - 6. 1. 1848 Praha

Po filozofii vystudoval práva na Univerzitě Karlově, kde pak ještě přednášel a byl děkanem. V Praze působyl jako zemský advokát až do roku 1845. Významnou roli hrál v Královské české společnosti nauk (od roku 1818). Členem Společnosti Národního muzea byl od roku 1834. Členem prvního Archeologického sboru Národního muzea hned od roku 1843. Byl veřejně činný v hospodářských a charitativních organizacích, na svých statcích Zvíkovec u Křivoklátu a Suchdol u Sedlčan zaváděl pokrokové hospodářské metody jako člen Vlastenecko-hospodářské společnosti. Při korunovaci Ferdinanda V. v Praze roku 1836 byl pasován na rytíře. O archeologických nálezech v Čechách přednášel v Královské české společnosti nauk již od roku 1818 (kdy sestavil jejich přehled a bibliografii). Nejvíc se jim věnoval v první polovině 30. let s praktickou terénní podporou svého zvíkoveckého faráře Václava Krolmuse (od roku 1832) a své poznatky shrnul v knize „Böhmens heidnische Opferplätze, Gräber und Alterthümer“. Sám podnikal archeologické výzkumy (Slánská hora, Hradiště nad Březinou, Libušín, Češov, mohyly u Břas). Počátkem 40. let sbíral materiál ke knize o hradištích v Čechách, který však už zůstal nezpracován. Umírá v lednu 1848 v Praze na mrtvici. Jeho archeologická sbírka byla v roce 1851 věnována Národnímu muzeu.

Kalinova kniha  „Böhmens heidnische Opferplätze, Gräber und Alterthümer“ („Pohanská obětiště, hroby a starožitnosti Čech“) vydaná v Praze roku 1836 je první samostatně vydaný spis o českém pravěku. Nevelká publikace o velikosti 21 x 13 cm obsahuje 252 tištěných stran. Práce je doprovázena 35 litografickými tabulkami. Největší význam má poslední 35. rozkládací tabule o rozměru 36 x 26 cm. Je na ní vytištěna první archeologická mapa Čech. 

Mapu stáhnete kliknutím na její obrázek. Můžete si ji vytisknout v původní velikosti a vrátit se do doby kdy česká archeologie byla ještě v plenkách.

verze pro tisk